Jdi na obsah Jdi na menu
 


Frodova píseň

3. 3. 2007

Když večer v Kraji šedý byl,
slýchal jsem v Kopci jeho krok;
před svítáním ve vytratil
na dlouhou cestu beze slov.

Od divočiny v břehům Moře,
do jižních hor z pouští severních,
tajnými dveřmi, v dračí noře,
temnými hvozdy šel svobodný.

Ať s ním byl trpaslík,člověk či hobit,
anebo elf, který neumírá,
s ptáky i zvířaty dovedl mluvit
jazykem, jenž srdce otevírá.

Smrtící meč a hojící ruka,
záda, jež ohnulo těžké břímě;
planoucí pochodeň, hlas jako trubka,
znavený poutník na cestě v zimě.

Jako pán moudrosti na trůnu sedal,
rychle se hněval, rychle se smál;
odřený klobouk a brada šedá,
o hůl se trnitou opíral.

Na můstku samoten vzdoroval
náporu Ohně a Stínu zlého;
o kámen hůl se zlomila,
V Khazad-dum zemřela moudrost jeho.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

P.P

(Michaela, 19. 1. 2011 14:12)

Je to skvělé.Je to od srdce a o někom koho má rád.Gandalf je moudrý čaroděj a hobiti jsou hravý a dobrý.Jejich přátelství mezi různými bytostmi dosáhlo toho že porazily zlo.A to by měli udělat i lidi.Porazit zlo co v sobě nosíme.

panprstenu

(peta, 7. 7. 2007 20:24)

jeto dobry ajeto dobry chlapec ja mu fandim